1. Vývojové prostředí 2. Dálkové ovládání 3. Nový projekt 4. První program #include příkazy Funkce Proměnné rkSetup Tvůj kód Úkol 1 5. Formátování kódu 6. Komentáře 7. Proměnná 8. Větvení 9. Cyklus 10. Funkce 11. LEDky 12. LED pásek 13. Sériová linka 14. Koncová tlačítka 15. Práce s tlačítky 16. Ultrazvuk 17. IR senzor 18. Motory 19. Monitorování robotky 20. Serva (hloupá) 21. Úpravy dálkového ovládání Dokumentace Příklady

První program

Pojďme se nejdříve podívat na celý program:

1
2
3
4
5
6
7
8
#include "robotka.h"

void setup() {
    rkConfig cfg;
    rkSetup(cfg);
    
    rkLedBlue(true); // tento řádek přidáš ty - zatím ne, nejprve si pročti tuto kapitolu!
}

Tak málo stačí, aby se tvoje Robotka probrala k životu, a dala ti to najevo!

Tak, a teď postupně:

#include příkazy

1
#include "robotka.h"

Soubor začíná #include příkazy, které určují, co všechno ve svém programu můžeš používat. Nám zatím bude stačí pouze robotka.h.

Funkce

1
2
3
void setup() {
    ...
}

To, co vidíš zde, je funkce. Funkce jsou kusy kódu, které můžeš opakovaně spustit tak, že znáš jejich jméno. Kód každé funkce je ohraničen složenými závorkami { a }, a uvnitř také odsazen. Tato funkce se jmenuje setup, a Robotka ji sama spustí vždy po zapnutí.

Proměnné

1
    rkConfig cfg;

Zde vytváříme proměnnou, tedy pojmenovaný kousek dat v našem programu. Má to dvě části - datový typ (rkConfig) a jméno (cfg).

Datový typ udává, co za data se skrývá v naší proměnné. V případě rkConfig je to nastavení celé Robotky, mezi další typy, které budeme za chvilku používat patří:

  • int - celé číslo, např. 42,
  • float - číslo s desetinnou čárkou (pro účely programování desetinnou tečkou), např. 3.14,
  • bool - ano/ne, může nabývat pouze hodnot true nebo false,
  • std::string - textový řetězec, např. "Ahoj!".

Jméno proměnné volíš ty. Mělo by to být něco, co vystihuje účel dané proměnné, aby se navzájem nepletly. Může obsahovat pouze písmena bez háčků a čárek, podtržítka a čísla, ale číslem nesmí začínat.

rkSetup

1
2
    rkConfig cfg;
    rkSetup(cfg);

Na řádku 5 je zavolání funkce, v tomto případě funkce pojmenované rkSetup. Tuto funkci jsme si “přivezli” pomocí #include "robotka.h" na prvním řádku programu, což můžeš poznat podle toho, že její jméno začíná na písmena rk.

Předáváme jí proměnnou s nastavením pojmenovanou cfg (zatím v nastavení nic neměníme).

rkSetup() je potřeba zavolat na začátku každého programu pro Robotku! Tato funkce zajistí, že je pro vás vše řádně nastaveno a připraveno.

Tvůj kód

Konečně se dostáváme k tomu zajímavému, Robotka bude něco dělat!

1
    rkLedBlue(true);

Přepiš tento řádek na správné místo do tvého programu (před }, která ukončuje funkci setup - pokud nevíš kam, koukni se na celý program na začátku této kapitoly).

Všimni si, že při psaní ti VSCode napovídá. Stačí napsat rk a už uvidíš všechny metody, které můžeš používat na ovládání Robotky. Pokud se tak nestane nabídku vyvoláš stisknutím Ctrl + Space

Když na nějakou metodu najedeš myší, VSCode ti také ukáže, co daná metoda dělá. Všechny tyto informace najdeš také v dokumentaci.

Nyní program nahraj do Robotky kliknutím na šipku vlevo dole, stejně jako v kapitole Dálkové ovládání. Měla by se rozsvítit modrá LED.


Úkol 1

Zkus rozsvítit i ostatní barvy LED!

Použij napovídání ve VSCode a zavolej další funkce na rozsvícení ostatních LED.

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
#include "robotka.h"

void setup() {
    rkConfig cfg;
    rkSetup(cfg);

    rkLedBlue(true);
    rkLedGreen(true);
    rkLedRed(true);
    rkLedYellow(true);
}

Další kapitola: Formátování kódu